Bezpečnost není jen systém pravidel. Je to způsob, jak vnímáme svět. Kultura bezpečnosti nevzniká ze strachu, ale z vědomí a vědomí se rodí tam, kde je klid silnější než chaos.

Kultura bezpečnosti není o alarmu, ale o postoji. Je to hluboká důvěra, že každý čin má svůj význam a že odvaha nemusí být hlučná, aby byla skutečná. V bezpečné kultuře předchází vědomí reakci.

Neučíme se bezpečí jen na školeních. Učíme se ho ve způsobu, jak spolu mluvíme. Jak zvládáme napětí. Jak ctíme ticho, které není slabostí, ale prostorem pro porozumění. Tam, kde se místo kontroly pěstuje vztah, vzniká prostředí, které drží i v nejistotě.