Zrod Generace Scroll

Se změnou způsobu obživy, a to od kořisti k pěstování, lidé přestávali v dávných dobách putovat za potravou a začínali se usazovat. Nomádský rytmus, přizpůsobený přirozené cykličnosti a bezprostřední potřebě přežít, byl nahrazen životem zakořeněným v konkrétním místě. Lidé se učili přizpůsobovat krajině a ona se učila přizpůsobovat se jim. S tím přišla i zákonitá proměna; provizorium nahradila jej trvalost, prostor získal řád, krajina se stala nejen zdrojem, ale i zrcadlem lidského úsilí.

Tato stabilizace neznamenala jen změnu prostředí, měnily se hlavně i lidské vztahy. Zkušenost spolupráce se transformovala v dělení práce, odpovědnosti i pravomocí. Místo ústní tradice nastoupila norma, pravidlo, systém. Rodila se autorita, stát, byrokracie, nikoliv jako záruka péče, ale jako odpověď na strach z chaosu. Bezpečnost se proměnila ve strukturu, kde místo sdílení vznikala kontrola.

Změna postavení poražených byla symptomem této transformace, jelikož již nebyli integrováni, ale byli využíváni. Společnost, která kdysi žila z příběhů, se měnila v mechanismus. Místo tichého hlasu předků nastupoval hlas zákona, úřadu, algoritmu. Byl to krok k efektivitě, ale také vzdálení se vztahovosti.

Dnes se nacházíme v podobném historickém zlomu, jen s jinými prioritami. V roce 2025 čelíme tomu, co experti nazývají „polykrize“, konvergenci geopolitické nestability, environmentálních krizí a nově vznikajících bezpečnostních hrozeb. Přesto naši současníci nehledají bezpečí v zapuštění kořenů a přizpůsobení se krajině, jako to činili naši předkové. Místo toho hledají útočiště v rychlosti a neustálé dostupnosti.

Zrodila se Generace Scroll, první generace v lidských dějinách, která putuje, aniž by se pohybovala. Její „potrava“ už není to, co rostlo v půdě. Je to informace, zábava, okamžité uspokojení. Místo lovení zvěře čeká na donášku jídla až domů. Místo putování za skutečnou potravou putuje virtuálními prostory za rychlejším internetem, za dalším příspěvkem, za další stimulací.

Generace Scroll představuje fascinující paradox; zatímco jejich těla sedí nehybně na jednom místě, jejich pozornost neustále migruje, a to od aplikace k aplikaci, od platformy k platformě, od notifikace k notifikaci. Statistiky odhalují alarmující realitu, že více než 35% lidí má závislost na internetu, 31% dospělých je online „téměř neustále“, teenageři tráví u obrazovek průměrně 8 hodin denně. Jejich palce znají cestu nahoru a dolů po obrazovce lépe než jejich nohy cestu zpátky domů.

Generace Scroll se stala nomády jiného druhu, stala se, statickými nomády. Hledají bezpečí v neustálé dostupnosti všeho; rychlejší připojení, okamžitá komunikace, pohodlí na kliknutí. Ale co když je tato zdánlivá bezpečnost jen novou formou nejistoty? Co když dnešní „usazování se“ ve virtuálním světě vytváří stejné struktury kontroly a závislosti, jaké vznikaly při přechodu od nomádství k zemědělství u našich předků?

Rozdíl je zásadní; zatímco starověcí nomádi putovali za skutečnými zdroji, vodou, potravou, pastvinami — Generace Scroll putuje za iluzorními cíli. Scrolluje bez destinace, bez mapy, bez kompasu. Její putování nemá začátek ani konec, jen nekonečný střed, to věčné „teď“ na obrazovce.

Filozofie bezpečnosti čelí dnes zcela jiným výzvám než v minulosti. Zatímco svět zápasí s válkami na Ukrajině a v Gaze, sociální polarizací, nedostatkem ekonomických příležitostí a erozí občanských svobod, Generace Scroll si klade jiné otázky. Už se neptá, zda má dost potravy na zimu, ale zda má dostatečně rychlé připojení na práci z domova. Už se nestrachuje před divokými zvířaty, ale před výpadkem signálu nebo prázdnou baterií. Její základní potřeby se přesunuly z fyzického do digitálního prostoru.

Přesto změna je stejně radikální jako ta původní. Místo kmenových rad má sociální sítě. Místo uctívání předků sleduje influencery. Místo rituálů má algoritmy, které za ni rozhodují, co uvidí, co si koupí, s kým se setká. Místo šamanů má umělou inteligenci.

A změna se opět netýká jen uspořádání světa, ale i člověka samotného. Jak říkal Eugen Rosenstock-Huessy, kmen vedli mrtví, tedy ti, jejichž památka byla živou součástí rozhodování. Generace Scroll žije pod vlivem abstrakce jiného druhu; jak jsem již zmínil, jsou to datová centra, servery, cloudy. Její rozhodnutí ovlivňují stroje, které nikdy nezemřou, ale také, které nikdy nežily.

Přesto, v nejhlubším tichu, když wifi nejde a telefon je vybitý, Generace Scroll stále cítí ozvěnu těch starých hlasů. Ozvěnu touhy po skutečném setkání, po doteku, po chuti, po tichu. Možná právě teď nastává chvíle zastavení. Filozofie bezpečnosti vyzývá Generaci Scroll k otázkám, které nejsou technické, ale existenciální:

Kdo dnes určuje směr našeho nekonečného scrollování mezi aplikacemi a algoritmy? Komu se zodpovídáme, když všechny notifikace ztichnou? A co je naší skutečnou potravou, ta, kterou objednáváme přes aplikaci, nebo něco, co jsme ztratili v honbě za rychlejším internetem?

Generace Scroll stojí před zásadní volbou. Může pokračovat v nekonečném scrollování, v iluzi neustálého pohybu bez skutečného směru. Nebo může nalézt odvahu k novému druhu usazování, ne v zemi, ale v sobě samém. Bezpečnost tedy nespočívá v neustálém připojení, ale spočívá v odvaze se odpojit, a v ochotě znovu naslouchat tichu.

Stanislav Gazdik

#generacescroll